Péče o zuby u koně a jejich extrakce

Naše koňská praxe se již od svého založení věnuje ošetření zubů u koně v rámci jeho preventivní péče. Jedná se hlavně o broušení zubů elektrickou bruskou, trhání vlčích zubů a úpravu chrupu u mladých koní před obsednutím kvůli lepšímu přijmutí udidla. Po absolvování zahraničních stáží, praktických kurzů a dokoupení nezbytného vybavení jsme naše služby rozšířili o provádění složitějších zákroků. Složitější zákroky představují hlavně extrakce stoliček na stojícím koni v sedaci, bez nutnosti celkové anestezie, metodou vytržení stoličky do dutiny ústní, event. vytloukáním u komplikovanějších případů, včetně ošetření zánětlivě změněných vedlejších nosních dutin, které „nemocný zub“ často provázejí. K těmto zákrokům využíváme prostory rehabilitační kliniky „Equiwell“ v Hrobicích, kde máme speciálně upravený box pro provedení těchto zákroků. V rámci této kliniky je možnost i hospitalizace koně, která je většinou nezbytná po dobu 1-2 týdnů.

Kůň s „nemocným zubem“ nemusí mít po určitou dobu žádné klinické příznaky ani poruchu v příjmu potravy a odhalit problémový zub se podaří veterinárnímu lékaři při pravidelné úpravě chrupu. Zubním zrcátkem, či pátradlem může odhalit prasklinu zubu, zvětšený mezizubní prostor s nahromaděným krmivem, chybějící část zubu, obvykle i s otevřenou zubní dření, dost často je cítit hnilobný zápach z dutiny ústní.

Také barva dásní, hlavně v okolí řezáků se mění s probíhajícím zánětem ze světle růžové na červenou až tmavě fialovou, dásně bývají oteklé, bolestivé na pohmat, občas je i prsty cítit, že zub se viklá. Problémy se řezáky mívají koně starší 15 let, proto je potřeba jim věnovat pozornost.

Pokud zánět a infekce přejde na kořen zubu, vznikne tzv. apikální absces, což je infekce kořene zubu, následně i okostice a navenek se projeví tvrdým otokem čelisti. Na horní i spodní čelisti v místě postiženého zubu pak nahmatáme tvrdou, bolestivou „bouli“. Při déletrvajícím zánětu může dojít až ke vzniku píštěle, z tohoto místa pak vytéká hnisavý, často zapáchající sekret. Na horní čelisti, v případě postižení stoliček č. 8 – 11, může dojít k zánětu vedlejších nosních dutin, které se projeví zpravidla jednostranným výtokem z nosu. Stolička č. 6 – 7 s vedlejšími nosními dutinami nekomunikuje. Majitel koně by si měl všímat jakéhokoli netypického zápachu z dutiny ústní, měkkého i tvrdého otoku na horní nebo dolní čelisti, výtoku z nosu. U závažnějších případů (fraktura čelisti, postižení více zubů najednou) je změněný celkový zdravotní stav koně, kůň hůře nebo vůbec nepřijímá krmivo, může se u něj objevit apatie, horečka, hubnutí.

Veterinář koně nejprve klinicky vyšetří, poté v sedaci s nasazeným rozvěračem identifikuje „problematický zub“ a pomocí rentgenologického vyšetření určí přesnou diagnózu. U spousty případů jen rentgenologické vyšetření odhalí pravou příčinu problému se zuby. V případě přítomnosti výtoku z nosních dutin se provede i endoskopické vyšetření dutin a horních cest dýchacích.

Extrakce stoličky do dutiny ústní se provádí na stojícím koni v sedaci, s lokálním znecitlivěním příslušného nervu, není potřeba celkové narkózy koně.

Ořízne se dáseň  nemocného zubu, pak se speciálním separátorem oddělí od sousedních zubů, na zub se nasadí velké kleště a zub se vyviklá do dutiny ústní po uvolnění všech měkkých tkání, které zub uchycují v zubním lůžku.

Pokud zub nelze vytáhnout do dutiny ústní, což se stane hlavně u fragmentovaných zubů, musí se vytlouci přes přes kost.

Kůň je po zákroku na klinice hospitalizován 1-2 týdny, dostává antibiotika, protizánětlivé léky, pravidelně se mu vyplachuje dutina ústní a vyměňuje drén s dezinfekcí.

Při propuštění do domácí péče se koni vyrobí dočasná „plomba“, aby se v čerstvé ráně nehromadilo krmení a rána se mohla vyhojit granulační tkání.

Doba hojení po nekomplikované extrakci stoličky je 6-8 týdnů.

Poté je nutná každoroční návštěva zubaře, kvůli přerůstání protilehlého zubu, který je potřeba zabrousit.

V případě výskytu problémů nás neváhejte kontaktovat. Prvotní klinické vyšetření a rentgen se dá provést u Vás ve stáji a rozhodnout o nejvhodnějším způsobu následné léčby.