Endometritida klisen
Reprodukční sezóna vrcholí a my se čím dál častěji setkáváme s reprodukčními problémy, které nám komplikují, resp. až téměř znemožňují úspěšně klisnu inseminovat. Ve většině případech je nutné takový problém nejprve vyřešit a teprve poté se pokusit klisnu úspěšně zapustit. Tyto řádky jsou věnované především majitelům problémových klisen, ale i našim kolegům, jako přehled možných diagnostických kroků při podezření na endometritidu klisny.
Které klisny jsou podezřelé, že trpí zánětem dělohy?
Podezření na endometritidu byste měli mít především u klisen se špatnou anamnézou. Tzn. u klisen, které již v minulosti měly reprodukční problémy. Např. zmetaly, porodily mrtvá nebo málo životaschopná hříbata, prodělaly placentitidu (resp. zánět placenty = obal ve kterém se vyvíjí hříbě během březosti), prodělaly těžký porod s pohmožděním či poraněním porodních cest. Podezřelé jsou také obecně starší klisny a klisny s nepříznivě utvářenou vulvou (obr. 2). Dále jsou podezřelé klisny s nepravidelným pohlavním cyklem. Z tohoto důvodu je dobré, abyste si vedli pravidelné záznamy o říji klisny (každý den říje si zapsat, včetně všech příznaků a intenzity). Při zánětu dělohy dochází nejčastěji ke zkrácení pohlavního cyklu (tzn. že se klisna říjí častěji než bychom očekávali). Často pohlavní cyklus nekončí ovulací a říje plynule přejde zpět do diestrální fáze cyklu (meziříjová fáze), aniž by došlo k ovulaci a uvolnění vajíčka do vejcovodu.
![](http://horsevets.cz/wp-content/uploads/2020/02/bla.png)
Diagnostika endometritidy
Ultrasonografické vyšetření (=usg, sono)
Základní a nejdůležitětší vyšetření klisny při podezření na endometritidu (resp. zánět dělohy) je USG vyšetření. Pomocí sonografického přístroje hodnotíme především obsah dělohy. Zdravá děloha je prázdná a bez náplně. Jediné období kdy je možné, že se ve zdravé děloze objeví tekutina je období těsně před ovulací a do 24h po ovulaci během říje, ale tato náplň by neměla mít v průměru více jak 2 cm. Výskyt tekutiny v děloze mimo říji je naprosto signifikantní pro zánět dělohy.
![](http://horsevets.cz/wp-content/uploads/2020/02/image-39.png)
2. Vaginální vyšetření
Vaginálni vyšetření provádíme po důkladné toaletě vulvy. Provádíme ho sterilně, pomocí sterilního spekula. Při vaginálním vyšetření hodnotíme utváření růžice děložního krčku, kde hodnotíme umístění, srůsty, výtok, barvu a velikost. Dále hodnotíme sliznici vaginy, obsah na dně vaginy a případná poranění (obr. 5). Například v případě urovaginy (obr. 4), se na dně vaginy nachází moč, která může být zdrojem kontaminace až do dělohy a v takovém případě je nutné ihned po přeléčení zánětu provést chirurgickou plastiku močové trubice.
![](http://horsevets.cz/wp-content/uploads/2020/02/vag.png)
3. Výtěr z dělohy
Pro nejvhodnější výběr antibiotik, ale také zhodnocení vážnosti stavu provádíme výtěr z dělohy. Vzorek odebraný přímo z dělohy poté pošleme v kultivačním médiu do laboratoře na kultivaci a stanovení citlivosti na antibiotika. Takovýto stěr provádíme speciálním dvouplášťovým katetrem. Uvnitř tohoto katetru je tampon, který je obalen dvěma plášti. Po zavedení katetru přes děložní krček do dělohy, je z katetru vysunut nejprve vnitřní plášť s tamponem uvnitř a teprve poté je vysunut samotný tampon i z vnitřního pláště. Poté je tampon zpět schován do vnitřního a následně do vnějšího pláště a teprve poté je celý katetr vyjmut z dělohy ven. Schématické znázornění takového katetru je na obrázku. Výtěr z dělohy pomocí takového katetru je tedy proveden bez kontaminace z ostatních úseků pohlavních cest klisny! V některých případech je vhodnější použít k zjištění původce zánětu výplašek z dělohy.