Cushingův syndrom u koní

Zdroj informací a obrázků: prascend.com

V poslední době se stále častěji u koní setkáváme s tzv. Cushingovým syndromem. Majitelé jsou v současné době vzdělaní a většinou nás sami upozorní na neobvyklé příznaky, které mohou doprovázet počáteční stadia onemocnění. Díky existenci citlivých diagnostických testů a dostupnosti následné léčby jsme schopni zkvalitnit a prodloužit život takto nemocných koní.

Cushingův syndrom, známý také pod anglickou zkratkou PPID (pituitary pars intermedia dysfunction), je jednou z nejčastějších poruch endokrinního systému u koní. Cushingův syndrom u koní je odlišný od Cushingova syndromu, který známe u lidí nebo u psů. Jedná se o nadprodukci hormonů hypofýzy (podvěsku mozkového), které jsou zodpovědné za vznik typických klinických příznaků.

U zdravých koní je produkce hypofyzárních hormonů tlumena dopaminem, uvolňovaným z nervových zakončení pocházejících z hypotalamu. U koní postižených Cushingovým syndromem dochází k degeneraci těchto nervových zakončení a nedostatek dopaminu dále způsobuje nadprodukci hypofyzárních hormonů. Tato porucha postihuje koně bez rozdílu plemene a pohlaví, především koně starší 15ti let, avšak byla již popsána i u koně ve stáří 5ti let.

Jaké jsou typické klinické příznaky Cushingova syndromu?

Typických klinických příznaků Cushingova syndromu je celá řada a počáteční klinické příznaky zůstávají často dlouho nepovšimnuty. Nejčastějšími příznaky bývají:

  • Dlouhá, zvlněná srst především na končetinách a spodní části trupu, zhoršená kvalita srsti a potíže s přelínáním na letní srst
  • Potíže s termoregulací – nadměrné nebo naopak nedostatečné pocení
  • Celková ztráta hmotnosti při zachovalém, či dokonce zvýšeném příjmu potravy •
  • Ztráta svalové hmoty především v oblasti hřbetu a zádě
  • Letargie, zhoršení sportovní výkonnosti
  • Vyklenuté, „senné“ břicho
  • Nefyziologické rozložení tělesného tuku – ukládání tuku především na krku, u kořene ocasu a nad očima
  • Nadměrná žízeň a časté močení
  • Špatné hojení ran a opakující se infekce
  • Opakující se epizody laminitidy (schvácení kopyt), často bez zjevné příčiny
  • Zhoršené zabřezávání u klisen, až úplná neplodnost •
  • Neurologické příznaky až slepota

Jak je možné diagnostikovat Cushingův syndrom?

Pokud u svého koně pozorujete některé z výše uvedených příznaků, zavolejte svého veterináře, který koně vyšetří a rozhodne, zda by bylo vhodné koně testovat na Cushingovu chorobu. Tento test je nejčastěji proveden jednorázovým odběrem krve a stanovením hladiny ACTH-hypofyzárního hormonu. Kůň by měl být v ideálním případě před odběrem klidný (nestresovaný) a bez známek bolesti a dyskomfortu. Odebraný vzorek je poté zpracován a odeslán do specializované laboratoře, která provede stanovení hormonů hypofýzy.

Jaké jsou možnosti léčby Cushingova syndromu?

Na začátek je nutné podotknout, že Cushingův syndrom v současnosti nelze úplně vyléčit. Jedná se o chronickou poruchu, jejíž příznaky je pouze možné zmírnit podáváním vhodných léků a výrazně tak zlepšit kvalitu života postiženého koně. Čím dříve je onemocnění diagnostikováno a čím dříve je léčba zahájena, tím lépe. Nejlepších terapeutických výsledků je dosahováno podáváním tablet pergolidu (přípravek Prascend). Prascend v organismu napodobuje účinek dopaminu a tím je tlumeno nadměrné uvolňování hypofyzárních hormonů. Účinek léčby lze pozorovat několik týdnů až měsíců po nasazení první dávky. Podávání Prascendu je možné do výrazného zlepšení klinických příznaků. Poté lze dávkování postupně snižovat, případně terapii přerušit a v případě potřeby znovu opakovat. Při dlouhodobějším přerušení terapie je však následně nutné podat vyšší dávky Pergolidu než předtím. Vhodné dávkování pro vašeho koně vždy určí veterinář.

Zajímavé video o Cushingově syndromu u koní můžete shlédnout zde.

Důležitou součástí terapie koní s Cushingovým syndromem je správná chovatelská péče, zahrnující pravidelnou vakcinaci a odčervení, úpravu chrupu a kopyt a adekvátní krmení.